Na rozdíl od jazyků západní Evropy, kde názvy měsíců pochází z latiny, si mnoho slovanských jazyků ponechalo názvy slovanského původu. Názvy napříč slovanskými jazyky však ne vždy odpovídají jeden druhému - v některých případech jsou o měsíc posunuty. Důvod posunu není nijak složité odhadnout. Slované v době, kdy aktivně používali praslovanštinu, obývali rozsáhlou oblast Evropy. Kalendář, jak ho známe dnes, nepoužívali. Jednotlivá období určovali podle fáze měsíce, pohybů hvězd, délky dne, periodických přírodních jevů a aktuálních prací. Různé klimatické podmínky způsobily, že jednotlivá období začínala a končila v jinou dobu. Konečným ustálením pak vznikly posuny stejných názvů pro různé měsíce.
Čeština, polština, běloruština, chorvatština, ukrajinština a slovinština používají slovanské názvy a právě jimi se bude tento článek na pokračování primárně zabývat. Slovanské názvy najdeme i ve staré slovinštině a staré ruštině. Bulharština a makedonština používají hlavně latinské názvy, původní slovanské jsou považovány za zastaralé, ale zůstaly známy. Latinské názvy se pak používají ve slovenštině, slovinštině, ruštině, srbštině, srbochorvatštině a bosenštině. V hornolužické srbštině i dolnolužické srbštině se používají původní i latinské názvy. Souvislosti se slovanskými názvy měsíců najdeme i litevštině, která mezi slovanské jazyky nespadá.
Kalendář, měsíc a rok napříč slovanskými jazyky
Než se vrhneme na jednotlivé názvy měsíců, začneme u podstatných jmen kalendář a rok. Slovo kalendář pochází z latiny - calendarium / calendae a znamená první den v měsíci. Možnou souvislost můžeme hledat i se slovesem calēre znamenajícím svolávat, vyvolávat, tedy ohlášením nového roku. Stejného původu je i slovo koleda, jeden z názvů používaných pro svátky zimního slunovratu.
Kalendář napříč slovanskými jazyky:
Celý příspěvek
bělorusky, bulharsky, makedonsky, srbsky, ukrajinsky: каляндар rusky: календарь chorvatsky, bosensky: kalendar polsky: kalendarz slovensky: kalendár slovinsky: koledar
Celý příspěvek
